Přečtěte si

Image

Religiózní krajina v chorvatském Zadaru:


Geografové náboženství jsou sice málo početnou vědeckou skupinou v českém i v evropském prostředí, přesto se téměř každým rokem schází k prodiskutování aktuálních výzkumných témat. Nejinak tomu bylo i letos na začátku září, kdy proběhlo již 9. mezinárodní kolokvium skupiny Evropských geografů náboženství, tentokrát v chorvatském Zadaru. Konference navázala na tradici předchozích setkání v Heidelbergu (2003), Amsterdamu (2004), Praze (2005), Prešově (2009), Oxfordu (2010), Lucernu (2011), Göttingenu (2012) a Krakově (2013), kterých se účastnili jak geografové náboženství a kulturní geografové, tak i vědci z jiných vědeckých disciplín zaměřených na studium religiózní krajiny, především sociologové, religionisté a kartografové. Zakládajícími členy skupiny jsou Reinhard Henkel (Univerzita Heidelberg) a Tomáš Havlíček (Univerzita Karlova v Praze), kteří se podíleli i na organizaci letošního setkání. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy v Praze reprezentovaná dr. Havlíčkem společně s katedrami geografie Zadarské univerzity a Záhřebské univerzity přijaly záštitu nad letošní konferencí.

Tématem zadarské konference byl „Vývoj a transformace náboženské krajiny v novém evropském kontextu“. Sedmnáct přednesených příspěvků slibovalo velmi pestrý program. Vzhledem k zaměření konference na proměny religiózní krajiny v Evropě byl však nejčastěji zmiňovaným tématem fenomén postsekularismu. A právě tomuto problému byla věnována plenární přednáška prof. Henkela, který se konkrétně zaměřil na postsekularismus ve východní Evropě a poukázal tak na nedostatečný výzkum „návratu bohů“ mimo západoevropský prostor. Příspěvek prof. Henkela vhodně předznamenal další program konference. Vzhledem k hojné účasti geografů ze střední a jihovýchodní Evropy se i mnohé další referáty zaměřovaly na prostor, ze kterého pocházejí. Na prof. Henkela mimo jiné navázaly prezentace geografů z Univerzity Karlovy. Dr. Havlíček se ve svém příspěvku věnoval novým sakrálním objektům jako projevům postsekularismu v Česku a zaměřil se na jejich zvyšující se rozmanitost, od okultních objektů po nově vznikající stavby evangelických a charismatických církví. Dr. Kamila Klingorová toto téma v dalším příspěvku rozšířila o analýzu projevů postsekularismu v religiózní krajině Prahy. Dalším zajímavým tématem byla například role sociálního kapitálu náboženských společností v Polsku, kdy Elżbieta Bilska-Wodecka z Jagelonské univerzity v Krakově analyzovala význam kontaktů a informační sítě v rámci Římskokatolické církve. Ve svém příspěvku se zabývala projevy sociálního kapitálu věřících v krajině, ale i v institucionálním vývoji či v kulturních aktivitách společnosti. Borna Fuerst-Bjeliš ze Záhřebské Univerzity se pak zaměřila na kulturní tradice a náboženskou identitu obyvatel Chorvatska. Na základě místních názvů v historických mapách analyzovala střet mezi křesťanskou a islámskou, ale také západní a východní, kulturou, ke kterému na území Chorvatska již po staletí dochází. Dokázala tak, že místní názvy a vizuální symboly mohou být zajímavým nástrojem pro výzkum náboženské „odlišnosti“ jako jedné ze základních vrstev lidské identity. Bohatou diskuzi vyvolaly rovněž příspěvky geografů z Mostarské univerzity zaměřené na religiózní cestovní ruch v Hercegovině na příkladu svatého místa Međugorje jako prostoru s hlubokým náboženským významem, a tedy velkým potenciálem pro cestovní ruch, které je však v rozvojových strategiích státu opomíjeno.

Organizátoři z pořadatelských univerzit v čele s dr. Josipem Faričićem pohostili v průběhu jednacího dne účastníky konference čerstvými rybami ulovenými zrána členem katedry geografie a posléze připravenými v univerzitní kuchyni. Následující den účastníky pozvali na cestu s „dotekem sakrální krajiny“ po severní Dalmácii. Návštěva nejvýchodnějšího monumentu Osmanské říše Maškovića han byla sice ještě provázena deštěm, cesta lodí do františkánského kláštera Visovac v národním parku Krka již ale proběhla za slunečného letního počasí. Nabitý program dne byl zakončen prohlídkou tajemného pravoslavného kláštera Krupa zprostředkovanou jediným zde žijícím mnichem, který účastníkům dovolil nahlédnout do všech zákoutí kláštera.

Konference v Zadaru představila širokou škálu pestrých témat a zároveň ukázala, že odborníci ze střední a jihovýchodní Evropy jsou výraznou skupinou v rámci výzkumu evropské religiózní krajiny. Přesah letošní konference Evropských geografů náboženství do výzkumu v sociologii či historické geografii a její zaměření na témata jako je cestovní ruch, regionální identita a mnohá další tak vybízí k účasti na další, již desáté, konferenci i geografy zaměřující se na témata, která se na první pohled mohou zdát vzdálená od problematiky náboženství. Kamila Klingorová